Prostě ho musíte milovat nebo nenávidět!! Je mi jasné, že tahle věta zní jako z nějáké hodně laciné reklamy, ale zcela přesně vystihuje to, nad čím se mi zadařilo posledních několik, "osamělých", dní přemýšlet!
Pamatuju si zcela jasně, jak jsem se zhrozila při prvním průjezdu touhle, bez nadsázky, chaotickou a neuspořádanou změtí domů (někdy chatrčí), labyrintem chudoby a špíny. A hle, chtělo by se mi zvolat, netrvalo to ani 2 měsíce a já zjistila, že tohle místo MÁ svoje nezapomenutelné (a nakažlivé) kouzlo! Zprvu jsem nechápala, proč Evropani, které tady potkávám, všichni hrdě říkají, že se budou chtít znovu vrátit. "Znovu", říkala jsem si, do tohohle.... no, jak to popsat-animálního prostředí, řečeno značně kulantně:-). Chápu!! A sama poznávám, že i já, jednoho bezstarostného dne, se budu chtít, vlastně CHCI, vrátit!
Je to jasné jak facka, proč (skoro) všichni neodolali-teplo (no, VEDRO, které mě ničí-chápu, že vás moc neuklidní, že ja se teď peču v 35 stupních:), dovolenková nálada. i když člověk pracuje, vesměs jako dobrovolník, je, řekněme, práce vesměs zcela naplňující, s flexibilní pracovní dobou a nepředřete se. Ono v těch vedrech to asi ani jinak nejde.
Dneska jsem měla zajímavou rozmluvu se svým spolužákem-pominu-li fakt, že většina místních jaksi není srozuměna s faktem, že ČSR už neexistuje víc než 20 let (ale alespoň, většina, ví, kde ležíme!). Opětovně jsem mu objasnila aktuální polit.situaci, že už nikdy víc Československo (ano, při další příležitosti opět použil název ČSR:-), ptal se na korupci-té je v Peru požehnaně, všude, na každém kroku... A byl velmi překvapen, když jsem mu řekla, že i my ji máme!! Ovšem to jsem si s odpovědí pěkně naběhla, jelikož následovala záludná otazka "A když ji máte taky, tak jak to, že Peru je oproti vám tak hrozně chudé, kde je chyba?". Upřímně, nedovedla jsem odpověďet-za a-jazykova bariéra přetrvává, i když pokrok je zantelný a za b-ja přesně nevím. Jasně, historické aspekty, poloha, mentalita.... ale PROČ vlastně? Všichni lidi se chtějí mít dobře a nepochybuju o tom, že v rámci svých možností se snaží i PEruánci makat, aby se měli líp! A jistá zášť vůči bývalým kolonizátorům je tu cítit taky... Jen brali, nepomáhali... a dnes to není o moc lepší. Slovy Irene, Španělky, s kterou tu vegetím, španělské svědomí nefunguje, zaspalo, je zabito.... Nebo už prostě vyhaslo-s podivem je potom sledovat, jak ona by chtěla právě tohle změnit-ona cítí to, že v minulosti její předci nekonali zrovna nejlépe. Aspoň malé světýlko na konci tunelu, taková světluška :-)
Ovšem o pár momentů (dlouhých), kdy jsme asi hodinu čekali, než dojde vyučující na praktika a pak, mezi pacientama opět čekali, než doktor probere jednotlivé případy se svými kolegy, jsem naznačila, že tohle by MOHL být zrovna jeden z důvodu, proč Peru je či právě není tam, kde by mohlo být! :-) chápavě pokýval hlavou...
Všeobecně ve "svých" studijních skupinách se setkávám s docela exoty! Pominu-li fakt, že jsem většinou jediná holka (což už jsem zmiňovala kdysi dáávno) tak mi připadá, že zdejší medici jsou na tom, co se týká znalostí, v porovnání s českými, jaksi lépe. Teda nechci generalizovat. a mám jen malé srovnání. Přistupují ke studiu vesměs zodpovědněji, to je ale asi taky dáno strukturou studia-průběžně se píší testy, které tvoří závěrečnou známku. Chce se aktviní účast na praktikách-kde to ani jinak nejde, když je vás cca 5-7 ve skupince. a ještě když jste jediná gringa (teda chce se aktivita od všech). Takže občas je to úsměvné-zvláště pro mě, jelikož já nejsem zvyklá na tolik "péče" od vyučujícího. Též se apeluje na kontakt s pacientem-schopnost polopaticky mu vysvětlit jeho diagnózu apod. Řekla bych taková familiární atmosféra-na můj vkus někdy až moc-to třeba když pan dr.z anesteziologie začne vyprávět své humorné případy ze začátku kariéry a říka vám, jak předávkoval jednu pacientu celk.anestezií, že 4dny prospala nebo, jak užíval za mladí (během studia) kokain (tohle není propagace:-).
Kapitolou samo o sobě jsou holky na medině. Díky faktu, že je jich jak šafránu, tak se velmi snaží. VELMI. Znatelná motivace, je to vidět. Dřou víc, než místní chlapci. Počátek jejich emancipace, řekla bych, ale smát se sexistickým vtípkům-tam ještě nepronikla:-).
A škola se plati! za semestr na medině cca 30EUR. Platíte za papíry, na kterých později píšete testy, za léky, které použijete v prakticích z farmakologie. Ale jinak je prý zdejši systém vzdělávání slabší (ano, sama jsem poznala)-hlavně (ale nejen) na nižších úrovních. Včera mi Beni, Němec, kterého Iquitos také učaroval, říkal, že učí děti od 8-12 let. Některé na 4.úrovni-řekla bych něco jako u nás 4.třída a on je učí se podepsat. To, jak je možné, aby se dítě, které neumí psát dostalo tak vysoko, mu nikdo neobjasní! Je to tu škola a "škola"....
I tohle je jihoamerická realita, kterou ovšem STOJÍ za to poznávat!
No comments:
Post a Comment