Jeden z (z mnoha)důvodů, proč jsem se na Kubu (a vůbec ne nepodstatný) vydala, byl TANEC! No, ostudně přiznávám, že tomu není zas tak dlouho, co jsem byla ujištěna, že kubánský balet je na stejné kvalitativní úrovni jako ten ruský, že je celosvětově velice vyhlášený a tak bych to nesměla být já, abych neměla bláznivý nápad vydat se tedy za ním!
Komunikace po internetu ohledně možnosti brát hodiny baletu v Balet Nacional de Cuba byla pomalá, ale jistá. Takže nakonec jsem tu a každé ráno mě čeká hodinka a půl napínání těla, které nejen není zvyklé po těch 4měsících nicnedělání v Iquitosu, ale je tomu již dlouho, co jsem vůbec balet dělala. Takže nejde o život, jde o zábavu, zažít Kubu trošku z jiného pohledu než většina turistů-a to se mi daří!
Podařilo se mi, díky skvělé dámě, která se jmenuje Ibis a pracuje na Catedra de danza, sehnat ubytko asi 2minuty od zkušeben. Vlastně hned vedle Balet Nacional. Takže nasávám nejen balet v hodinách, ale taky mimo, kdy jsem ve společnosti Tatiany, jež je profi tanečnicí baletu z amerického LA, pak tu vegetí hoša z Koreje, též tanečník a malinkatá Keiko, Japonka se stejnou vášní.
Včerejší první hodina byla překvapující a to hned tím, že naše profesorka není zralá dáma nýbrž kočka, kolem mého věku, bývalá baletka, jejíž kariéru ukončilo zranění kolene, tak trénuje a musím říct, že je dost přísná-nikoli na mě, když vidí, jak se v tom plácám, ale na Davida-Kolumbijce, jež ze zásady nemluví, ale jen baletíJ a dnes přibyl ještě dlouhán z Brazílie, velice sympatický, jehož jméno mi zůstává záhadou-jsem na ty jihoamerický jména tak špatnáJ. Takže druhé překvapení v tom, že hodiny jsou vesměs soukromé a jsem obklopená baleťáky. Apropo celá katedra je plná sympatických mladých mužů a kluků, že..:-) A když nezvládám ošemetné baletní kreace, tak jen zatajím dech a všechny ty piruety, skoky a pasáže mlčky pozoruju!
Samotná zkušebna je umístěna v domě, řekla bych z 50.let, s řádně oprýskanou fasádou, jež je tak typická pro veskrze veškeré místní budovy, jelikož (dedukuji) asi chybí vůle investovat (ani není z čeho, když prům.kubánský plat je 7-10USD týdně a třeba sprcháč, který jsem koupila, stojí 2 CUC-obdoba USD), jelikož vše patří pouze a jedině jedinému vlastníkovi-Fidelovi! Ovšem vstoupíte, slyšíte hrát rozladěny klavír, který vás doprovází během tréninku, což je víc než poeticky patetické a jaksi na vás dýchne bohémská nálada, prýštící ze stěn. Hned vedle stojí ofic.budova s kancelářema a malinkou jídelnou, kde najdete na stolech postavené plastikové pohárky na pití, usměvavou kuchařkou-typickou snědou Kubánkou, která vám vždycky tu vaši porci s řádným rozmachem kydne na talíř (ze 2 dnů tu jsem měla 2krát kuře a rýži-na různý způsobJ) . Tohle místo nejde nemilovat!
A dnes se mi podařilo mít též první hodinu kubánské salsy s Alicí. Flacita, negrita, jak mi byla popsaná-tedy hubeňoučká a tmavoučkáJ. Živí se výukou salsy a rumby, učí na univerzitě, vystudovala tanec na Kubě, pocestovala…. A je úžasná!!!!!!! Bože, kéž bych za ten týden pochytila jen trošku z toho jejího perfektního ladného pohybu, houpající se boky (jež jsou typické pro zdejší salsu), její uvolněnost a energii!! No, posnažím se, slibuju!
