stripky

Takova tabula rasa, rozhodla jsem se pro zmenu blogu, jelikoz na tom predeslem mi moje radky neustale padaly, anulovaly se a byly celkove problemy. Potazmo, nemohu pominout vase pripominky toho, ze se nejste schopni na stranky dostat. Pevne doufam, ze tahle zmena uspokoji vsechny strany!
Louceni s Buenos Aires bylo vic nez bolestne, ale uz jsem vedela do ceho se vracim, takze jsem realitu prijala s klidem. Byla jsem nervozni hlavne ohledne me cesty-chytit ten spravny autobus jedouci smer letiste byl v silenem desti nadlidsky vykon-nejdrive clovek musel najit zastavku, ze ktere dotycny autobus odjizdel a potom asi tak 3krat zkouset, vybihat na dest zpod strisky a ptat se pana ridice, jestli tam opravdu smeruje. Zlate ceske MHD, zapocitany i informace o nadchazejici zastavce ci vyvesene jizdni rady! Cesta trvala 2hodiny, stridave jsem sedela, poustela tehotne a koukala z okna.... Letiste, super, odbaveni a cekani na muj let. Zadne zpozdeni, vse na cas.... let ok, snazila jsem se ho prospat, jelikoz me cekalo 6hodinove bivakovani na letisti v Lime, behem kterych jsem odmitala spat. Strach ze zaspani a z toho, ze se probudim chudsi o nektere me zavazadlo me nenechal zamhourit oka. I kdyz unava byla obrovska-nakonec jsem cas stravila nad kavou/dzusem/dzusem a Gomorrou-knihou od italskeho novinare Sagnianiho (ted to mozna komolim) pisiciho o gomorre v Neapoli v Italii (urcity druh mafie).
Let Lima-Iquitos jsem prospala, totaaalne mrtevka, vystup, obvykly facanec v podobe horkeho vzduchu, motokara a domooooov.:-). Moc se nedalo spat, otresne vedro, posledni dny nas zuzoval (opet) nedostatek vody=nebyla sprcha (ja byla nastesti v BA) a tropicke teploty kolem 40stupnu. tohle bych neprala nikomu! Vecer jsem sla spat relativne brzy, dalsi den na 8 skola.
Zajimave, opravdu mi uplne nedochazi, jak Peru muze se svym pristupem k nekterym vecem, takhle obstojne fungovat. 7:00 me probouzi zvuk telefonu, vstavam, oblekam se, prsi... Boze, bourka jak neco a ja mam v tomhle pocasi je do skoly. Radej volam delegatovi, jestli skola opravdu je. Probuzen, je to znat z jeho hlasu-ne, skolu nemas. Jo, to jsem presne chtela slyset, oddechnu si a zacnu psat SMS spoluzakovi, ze nejsou praktika. OVsem ten mi vzapeti odpovida, ze rozhodne jsou a od koho, ze mam dotycnou informaci. Tak ted opravdu nevim, komu verit. Delegat se totiz projevil jako dosti nespolehlivy=>jedu do nemocnice.
Prsi, boze, jak skvele by bylo v posteli!!! No, alespon poznam treti fakultni nemocnici v Iq.-na vsem se musi hledaqt pozitiva. Potkavam dalsiho, z desitek, mych spoluzaku. "hola Dasha"-samozrejme, ze nevim, jak se ON jmenuje!! Zavede me na pohotovost, cekame. Dozvidam se, ze je z jine studijni skupiny, ktera ma mit praktika se stejnym doktorem, jako ja. "super", pomyslim si, takze zbytecna cesta. Postupne dojizdi vsichni mi spoluzaci, volame behem cekani, asi 5krat doktorovi, ktereho mame mit, ktery nam nakonec sdeli, ze hodina neni (to bychom asi nepoznali). A ja se ptam: "Boze, PROC ja?!" tento system se mi zda ponekud nestastny...
Domu, odpocinek v 11 praktika z radiologie. Ty me dost bavi, delame hlavne (zatim) RTG snimky, jsme mala (jako vsechny tady) skupinka, vyucujici se pta, vysvetluje, super. PAk chvatam domu, kouknout na dertmatologii, kterou mame konecne, po cca 3tydnech vecneho odkladani, psat.
Test se da. Vetsine otazek rozumim (!!), odpovidam sec mi sily staci, odevzdavam prvni (se zvidavymi pohledy mych spoluzaku, kteri se tvari, jak kdyby slo o statnicove otazky) a prcham. Rozlucka s Nurii-slecnou z Barcelony, ktera v Iquitosu vegetila 6tydnu, jako dobrovolnice v Belenu. S detickama, sexualni vychova a podobne. Velka vecere, spousta jidla (fotky FB/rajce), vyborne a taky spousta lidi, ktere vidim poprve a naposled v mem zivote-jeji spolupracovnici z neziskovky a jeden hosan s nami dokonce slavi sve narozeniny (uprimne nevim, jestli bych chtela takovou oslavu, kde je vic nez polovina lidi ABSOLUTNE neznamych). Darky pro Nurii, my dali ubrus s ayahuasca (zdejsi halucinogen, za kterym tu jezdi gringos), obraz od Paula-uzasny a spoustu jinych. Nuria je ocividne dojata... NEuveritelne, jak zdejsim lidem, za tak (pro me) kratkou dobu prirostla k srdci.... Proste je to tu jine, lide jsou otevreni, srdecni....
Nakonec koncime v nasem oblibenem Nikorovi, zdejsim baru na kulech, ktery v obdobi destu vpodstate plave na vode:). Snad se mi to podari videt, zatim vody maaaaloooo....
Jsem mrtva, kolem 4.mam totalni krizi, nejradej bych sla spat, nakonec se ale premuzu a stoji to za to!! Vychod slunce na Amazonii je neuveritelnym zazitkem a to NEUVERITELNE prchavym! Slunicko je na obzoru do min uty, nikdy jsem nad tim nepremyslela, ale v prime konfrontaci mi to pripada skoro jako zazrak:). I kdyz ma sve fyzikalni opodstatneni, zajiste!!
Po 6.padam unavou do postele, spim, dlouho.....